Historie hovorčovické kopané

Počátkem třicátých let minulého století se nadšení příznivci kopané rozhodli založit v obci vlastní klub. Zakládající schůze klubu se konala 25.května 1931.klub dostal název SK Hovorčovice a zároveň byl zvolen první výbor klubu ve složení: předseda Antonín Švehla, sekretář Štěpán Holeček a správcem František Mat‘átko. Pozemek na zřízení hřiště poskytl Václav Kron.

Václav Kron byl velkým fotbalovým fanouškem, který v Hovorčovicích aktivně pracoval (hrál hlavně fotbal, ale i hokej, dělal údržbu všeho možného a například s panem Jiřím Burešem zařídili z Veltechny a Avie materiál na mantinely a osvětlení dnes již neexistujícího hokejového kluziště). Byl za první republiky, a i v padesátých letech duší klubu.

Vlastní sportovní činnost oddílu byla zahájena dne 17. června 1931, kdy byl sehrán první zápas na hřišti SK Prosek a z výtěžku zakoupeny dresy SK Hovorčovic. Hráči zakládajícího mužstva byli: L Hütl, K Češpivo, Fr. Smrček, O. Češpivo, K. Kálal, L. Žižka, K. Homola, K. Kajpr, L. Lexa, J. Nedvěd, J. Holeček, A. Sýkora, K. Krbec, B. Krislík, A. Hanžl, B. Hauser, L. Šinkmajer, K. Paděda a L Vojíř.

V roce 1950 Hovorčovice postoupily do soutěže Krajského přeboru, což bylo nejvyšší příčkou z celé éry klubu. V tomto období byli funkcionáři: předseda V. Klápa, místopředseda A. Konrád, tajemník V. Melichar a pokladník B. Maxa. Hráči: Talich, Bureš, Kron, L. a A. Šinkmajerovi, Král, Kálal, J. a V. Glozovi, Krbec, Zelenka, Říha, Petržilka, Písecký, Petrovič, Češpivo, Hrbek, Mirtes, Vojíř, Komůrka, Pokuta, Štok a Müller.

Původní hřiště v obci bylo v lokalitě naproti hospodě (dnes Vital Centrum), kde se fotbal hrál až do roku 1953. Poté se kopaná stěhovala do míst současného areálu.

V šedesátých letech hráli: Dusil, Bureš, Koželuh, Pustka, Čihák, K. a Z. Češpivovi, Baštář, Beran, Koblenc, Arazim, Živný, Talich, Čapek, Vlasák, Petržilka, Vyhlas, Milek, Kálal, Kratmüler, Krobot, Melichar a Mareček.

SK i TJ Spartak nebyli v minulosti pouze fotbalovými kluby. V jejich rámci působily například oddíly ledního hokeje, odbíjené, tenisu, rekreační tělovýchovy a další.

V Hovorčovicích se dočkají (1961)

opsáno z novinového článku

Oddíl kopané Spartaku Hovorčovice-Veltechna se umístil po skončení podzimní části okresního přeboru na 5. místě se 16 body. Mužstvo sehrálo celkem 37 zápasů, z nichž 16 vyhrálo, stejný počet prohrálo a 5 hrálo nerozhodně. Nastřílelo soupeři 101 branku a obdrželo 100 branek, tedy poměr opravdu co nejtěsnější. Věkový průměr mužstva je 26 a půl roku. Nejvíce branek do sítě soupeřů umístil kapitán mužstva Maťátko, který je současně vedoucím dorosteneckého družstva. To se umístilo v soutěži na druhém místě, tři body zpět za vedoucí Jiskrou Kojetice.

V Hovorčovicích se už konečně dočkají šaten na hřišti. Budou sloužit jak hráčům kopané, tak i ledního hokeje, odbíjené, stolního tenisu, ale zejména mládeži, která chodí na hřiště cvičit. V šatnách má být zavedena studená i teplá voda, sprchy. Všichni hovorčovičtí sportovci věří, že místní národní výbor vytvoří, spolu s nimi, všechny podmínky pro to, aby se již v letošním roce začalo s výstavbou.

Hráči prvého mužstva Spartaku Hovorčovice Veltechna jsou: Petržilka, Rollo, Bureš, Kron, kapitán Maťátko, Konrád, Češpivo, K. Písecký, Šinkmajer, Koblenc, Vlasák, J. Češpivo a vedoucí V. Melichar.

Doplnění:

Původní šatny stály v místě současného hostince u kurtů, kde místo tenisových dvorců stávalo hřiště pro lední hokej. Hřiště mělo pevné hrazení a v zimním období si hráči připravovali ledovou plochu, na které sváděli boje okresního přeboru. Dále pak v 70. letech v klubu kopanou hrály: Dusil, Kocourek, Smrček, Baštář, Melichar, Pokorný, Arazim, Přibyl, Talich, Štenberk, Čihák, Maťátko, Hrabal, Vykoukal, Písecký, Kálal, Vorlíček, Petržilka, Zd. Krislík, Sklenář, Čapek.

V roce 1971 byly brigádnickou pomocí sportovců vybudovány nové kabiny.

V 70.-80. letech za Hovorčovice hráli: Kocourek, Hrabal, L. a J. Cicvárkovi, Petlan, Baštář, Písecký, Smrček, Kostečka, Pokorný, Krislík, Štenberk, Vorlíček, Češpivo, Talich, Arazim, Čihák, Kohout, Čapek, Přibyl, Steklý, Černý a Pech.

Malé Hovorčovice vědí, co velká Sparta potřebuje (1969)

opsáno z novinového článku

Je spousta sportovních redaktorů a je také spousta „sportovních odborníků“. Každý z nich ví, jak by Sparta měla hrát, koho by měla koupit, jakou sestavu by měla volit a jsou ochotni na to zničit své redaktorské pero nebo své fandovské hlasivky. Je ovšem také spousta takových fandů, kteří pro svůj oblíbený klub, pro své „koně“ udělají všechno. Ptáte se, co je všechno? „No třeba vepřové hody“.

Kde? V Hovorčovicích!

Zabít prase, to je vždycky událost. Parte se obyčejně neposílá, ale zvou se na tuto událost lidé, které máme rádi. A teď následuje výslednice. Vepřové hody v Hovorčovicích a na nich kompletní „áčko“ Sparty i s Holanďanem Mrázem a nastávajícím Holanďanem Ježkem. Znal jsem jednoho člověka, který prý náhodou potkal někde ve Švýcarsku Charlie Chaplina, když obědval se svou rozvětvenou rodinou. Byl to pro něj obrovský zážitek na celý život. Tenhle můj známý byl obrovský fanda na filmy a zvláště němou éru. Ten jeho zážitek jsem mu záviděl, ale představil jsem si při tom, jak obrovský se cítil občan Hovorčovic, který celý život fandí Spartě, když viděl, že vedle něj si Andrej Kvašňák pochutnává na ovaru podle výběru, nebo Jurkanin spořádává pěknou porci guláše zvaného Paprikáč a „bumbrlíček“ Bóža Veselý ochutnává po ovaru a Paprikáči, druhou jaterničku.

Trenér Ježek, už na dovolené, se nedíval okem hlídače a sám také uvolnil průchod vůni a chuti jídla a nápojů. Nevím jak vy, ale já se velmi těžko vyrovnávám s tím, abych viděl své hvězdy spadlé na zem. Jak se s tím asi vyrovnávali porážeči prasete v Hovorčovicích? Neznám toho pána co seděl s Kvašňákem při jaterničce a slyšel jeho trable s vojenským cvičením. Možná, že zapoměl v tom momentě na to, jak se Andrej krásně plouží po hřišti a vždycky přesně ví, co chce od svého spoluhráče, cítil s ním, protože má stejně starého syna. Také nevím, kdo seděl s Jurkaninem, ani při čem, ale věřím, že starosti studenta Jurkanina jsou stejné jako starosti jeho syna ba i dcery.

Hvězdy jsou nedosažitelné, pokud se na ně díváte ze svého omezeného stanoviska na zemi. Jakmile je však uvidíte z místa, které je celé odhaluje, zjistíte něco zcela jiného. Ten, kterého vidíte jenom jako gladiátora v aréně sportovního stadiónu a často na něj „řvete“, že nemá dnes tu správnou formu, je stejný člověk, má stejné problémy jako vy a někdy si s nimi také neví rady.

Kdyby bylo možné udělat takovou sedánku na zabíjačce v celém státě, jako to mohli udělat přátelé Sparty v Hovorčovicích, jistě byste se na své fotbalové hvězdy dívali jinak.

„Moc jsme si to užili-jídla-pití-hudby,“ (a byla i výslužka) říkali hráči Sparty i občané z Hovorčovic. Loučil se s námi trenér Ježek. Loučil se s námi Pavel Kouba a možná, že odejde ještě někdo do zahraničí nebo do jiného klubu.

Co vy víte, jak se jim tam povede. Třeba velmi dobře, třeba budou mít ten správný český „šmrnc“, ale já osobně věřím, že na Hovorčovice budou určitě vzpomínat a jistě pošlou pozdrav, který obohatí výzdobu výčepu. Proč? Protože to bylo lidské a srdečné setkání, které nikdo nechtěl organizovat pro nic jiného než proto, aby se lidé poznali a věděli že k sobě patří.

Letní soustředění žáků – Dolní Poustevna 20. – 26. 8. 1978.

Opsáno z fotbalové kroniky žáků od pana Luboše Cicvárka.

Účast:

Toman Vladimír, Vorlíček Pavel, Valenta Josef, Fröhlich Zdeněk, Richter Jindřich, Kubát Jiří, Vorlíček Petr, Milek Luboš, Milek Jan, Krislík Karel, Král Petr, Vyhlas Jaroslav.

Vedoucí:

Cicvárek Luboš, Mirtes Ludvík, Houfek Josef, Kohoutová Petra, Maťátková Soňa.

Program soustředění:

20.8. neděle
dopoledne: opožděný příjezd do D.Poustevny
odpoledne: běžecké testy, fyzická příprava

21.8. pondělí
dopoledne: fyzická příprava, příprava na zápas
odpoledne: trénink na stadionu a přátelský zápas hraný 3×20 min. (TJ CENTROFLOR D. POUSTEVNA – TJ HOVORČOVICE 1:4 (1:1,1:2,1:1), branky: Valenta 2, Milek, Richter)

22.8. úterý
dopoledne: odpočinek, hry
odpoledne: běžecké testy + běh na 2 km na čas

23.8.středa
dopoledne: fyzická příprava, běžecké testy
odpoledne: odjezd na přátelský zápas hraný opět 3×20 min (TJ SPOZA ŠLUKNOV-TJ HOVORČOVICE 2:2 (0:2,2:0,0:0), branky: Valenta a Milek)

24.8.čtvrtek
dopoledne: krátký odpočinek, běžecké testy
odpoledne: odjezd na přátelský zápas (TJ KRÁSNÁ LÍPA-TJ HOVORČOVICE 1:1 (0:0), branka: Toman)

25.8.pátek
dopoledne: běžecké testy, posilování
odpoledne: fyzická příprava, testy, běh na 2km, hry

26.8.sobota
dopoledne: sbalení věcí a odjezd na zápas (TJ RUMBURK-TJ HOVORČOVICE 8:0 (6:0)), po zápase návrat do Poustevny na oběd a odjezd domů.

Mužstvo za 7 dní trénovalo 32 hodin a sehrálo 4 zápasy (kromě prvního se soupeři okresního či krajského –Rumburk-přeboru)!

Úryvek ze zprávy výkonného výboru z roku 1992

Svůj standard s malými výkyvy zejména v oblasti plnění obraných povinností si uhrál hráč Němeček, který na svém postu odehrál řadu dobrých zápasů, jen mu odešla oproti minulosti střelba, musí i nadále pracovat na kondici. V podstatě mílím překvapením za celý podzim, byla jen hra dorostenců v mužstvu a to jak brankáře, tak dalších dvou hráčů Hrdiny a Müllera. Ti si svou výkonností po právu vydobyly pevné místo v základní sestavě a ač to zní paradoxně jsou oporami. Co pro mužstvo znamená např. výkon Hrdinův ukázalo utkání ve Veltěži, kdy bojovník jeho typu přímo katastrofálně scházel. Pochopitelně že věk těchto hráčů, jejich nezkušenost i některé nedostatky v taktickém myšlení jsou patrné, zejména pak u našeho brankáře P. Krále, který pustil mnohdy velmi laciné góly, ale na druhou stranu svým talentem doslova přiváděl soupeře k zoufalství. Celkově však výkonnost všech tří jmenovaných nás potěšila a opravňuje k optimismu do budoucna. Jen jim musí touha hrát fotbal a nechat na hřišti duši vydržet. O budoucnost Hovorčovické kopané by mělo být postaráno již z hlediska celkové výkonnosti dorostu, který vede tabulku po podzimu a má všechny předpoklady soutěž vyhrát a poprvé v historii Hovorčovické kopané bojovat o přeborníka okresu. To že v dorostu nám dorůstají další výborní hráči svědčí celkový herní projev dorostu a výkon dalších hráčů, kteří se budou postupně prosazovat i v mužstvu dospělých. Nadějemi jsou zejména hráči Petržilka T. Setnička a Mráz. Posledně jmenovaný si však musí uvědomit, zda kopanou chce hrát i v mužstvu dospělých, nikdo jej nebude přemlouvat. Nadějí pro Hovorčovickou kopanou by měly bít i návrat z vojny hráče Kálala, případně pokud se podaří i některé plánované přestupy v průběhu zimní přestávky, pokud se je podaří realizovat. Chceme vyvodit z podzimní sezóny poučení, že nelze hrát soutěž s tak úzkým kádrem jako dosud. Musíme dosáhnout v mužstvu větší konkurence na jednotlivé posty a tím i touhu po tom probojovat se do sestavy a podávat zde maximální výkonnost. Jen tak se nám podaří nadále udržet přízeň vynikajících  fanoušků, kteří se naučily na naše zápasy díky dobré hře chodit, povzbudit nás a vytvářet z kopané v Hovorčovicích společenskou událost. Chceme i nadále vytvářet vedle dobré hry pro fanoušky, podmínky pro dobré zážitky-zlepšení občerstvení, rozhlasová služba a podobně, včetně reklam na stadionu. Chceme celkově v následujícím období dokončit budovu kabin, vylepšit hrací plochu, věnovat pozornost dopravě na zápasy, včetně mužstva žáků, které je zatím jen líhní nových fotbalistů, bez nároku na úspěch. Zde děkujeme p. Němečkovi za péči o děti a žádáme rodiče dětí kteří hrají o pomoc při zajištění činnosti žáčků. Čeká nás toho hodně, ale věříme že se nám v zimní přestávce podaří odstranit nedobrou situaci v hráčském kádru, vytvoříme předpoklady pro řádné fungování oddílu a pod vedením našeho obětavého předsedy p. Glozi a celého výboru, se nám podaří zvládnout všechny plány které máme a budeme všem fanouškům Hovorčovické kopané dělat jen radost.

TJ SPARTAK HOVORČOVICE.